Foto: Skupina Alexandrů čínských

       Alexandři čínští jsou v Zoo Ostrava chováni od roku 2018 v  rekonstruované zděné budově, bez vyhřívání. Jsou to poměrně velcí a robustní ptáci. V přírodě obývají horské oblasti Tibetu, jižní a západní Číny, jsou velmi otužilí a  jsou schopni se přizpůsobit  extrémním teplotám. To byl jeden z důvodů, proč byl tento druh vybrán do chovu v Zoo Ostrava.  Zoologická zahrada  je situována na kopci a zimní teploty mnohdy dosahují hodnot  až 25 °C pod nulou. Expozice alexandrů čínských se nachází zhruba 30 metrů od hlavního vchodu do Zoo Ostrava, v jejíž blízkosti jsou k vidění i další zástupci fauny a flóry Číny. Navazuje na Voliéry ptáků Tibetu a Číny, výběh jelenů milu, expozici Zahradního umění Dálného východu a bohaté porosty rododendronů. Některé návštěvníky přiláká právě křik zástupců tohoto druhu, kterým označují své teritorium.

Foto: Samice Alexandra čínského

        V přírodě tento papoušek vytváří kolonie až 50 jedinců a uvnitř skupiny pak tvoří monogamní svazky. Zvolili jsme větší zakladatelskou skupinu, kterou v současné době tvoří 8 samců a 10 samic. Všechny jedince jsme zakoupili od různých soukromých chovatelů, takže skupina je zaručeně geneticky nepříbuzná. V současné době máme podle obsazených hnízdních budek utvořených 8 chovných párů, dvě samice zůstávají bez samce. Celá skupina, i když nesourodá, žije ve vzájemné akceptaci. Do budoucna přemýšlíme o dalších dvou samcích, abychom zbývajícím samicím umožnili kvalitní reprodukci. Skupina těchto pestrých ptáků obývá expozici společně s párem bažantů zlatých (Chrysolophus pictus), který taktéž pravidelně vyvádí mláďata. Zatím zde nebyla zaznamenána žádná agresivita ze strany papouščích jedinců směrem k bažantům, žádná potravní konkurence. V době toku či rozmnožování či odchovu mláďat papoušků je vše v pořádku. Pár bažantů zlatých i s mláďaty je tolerován po celý rok, i přes občasné hřadování bažantích jedinců na vyvýšených místech.

 

 Foto: Samec Alexandra čínského

       Alexandři čínští jsou skvělými letci. Protože patří k destruktivním druhům a dokáží zničit vše dřevěné či plastové, při rekonstrukci voliéry jsme volili  odolné materiály. V Zoo Ostrava je skupina chována ve voliéře o rozměrech 5,0 x 12,0 x 6,0 m (v x d x h). Stropní konstrukce je monolitická, železobetonová. Proti okusu je chráněna pletivem silným 1,9 mm s velikosti oka 1,9 x 1,9  mm, umístěným 1 m od stropní konstrukce střechy.  Střecha je pokrytá asfaltovými pásy „bonského šindele“, průnik světla zajišťuje na několika místech komůrkový lexan. Pevná střecha chrání ptáky před nepřízní počasí. Zadní stěna a boční stěny jsou obloženy „umělou skálou“, betonovou skořepinou nerovnoměrných tvarů. V bočních stěnách skály jsou vybudovány vletové otvory do hnízdních budek. Ze skály vycházejí umělé stromy s imitacemi stromových dutin. Ty slouží k vložení přirozených bidel a větví různých stromů. Přední stěna je tvořena čtyřmi pletivovými rámy, z nichž krajní rám je mobilní, pro případné otevření voliéry,  je – li nutná obměna interiéru.  Rámy jsou vyplněny pletivem silným 1,9 mm s velikosti oka 1,9 x 1,9 mm. Všechny pletivové prvky a rámy jsou natřeny černou ekologicky nezávadnou barvou. Podlaha voliéry je betonová, zhruba uprostřed expozice je vybudované betonové jezírko fazolovitého tvaru o obsahu přibližně 300 litrů vody s vlastním odtokem. Výška okrajů jezírka je v rozpětí 25 - 40 cm. Jezírko umožňuje koupání jedinců, zároveň slouží ptákům jako zdroj pitné vody. Vodu v jezírku dopouštíme do výšky 15 - 20 cm. Uvnitř jezírka jsou umístěny silnější větve pro pohodlné napájení či koupání a šplhání na okraje jezírka. Podlaha je pokryta z části kopaným pískem a z části dřevěnými štěpky.  Expozice je vybavena třemi dekoračními kořeny velkých stromů, které slouží k úkrytu bažantů či k okusu papouškům.  Kmeny stromů vysoké 80 – 120 cm slouží jako krmná místa, na která je podávána potrava v keramických miskách. Součásti voliéry je 9 ks HQI svítidel 400 W, která jsou umístěna pod střechou a chráněna pletivem proti okusu. Osvětlují celou expozici především v zimním období,  ve dnech, kdy je velmi zataženo.

       Alexandrům čínským je nabízíme denně čerstvé krmení, čerstvé větve k okusu a vodu na pití a koupání.  Víme, že se v přírodě živí různými druhy ovoce, bobulemi, semeny a pupeny, a proto se snažíme nabízet podobnou krmnou dávku. Oplozenost vajec a množství odchovaných mláďat záleží i na hojnosti a pestrosti potravy. Proto máme krmnou dávku rozdělenou do předsnůškového období, inkubačního období, doby, kdy odchovávají mláďata a období klidu – tzv. zimního období.  V zimním období dostávají papoušci pouze nakrájené  jablko, mrkev a červenou řepu, k tomu směs zrnin pro velké papoušky (slunečnice žíhaná, slunečnice bílá,  kardi,  paddy rýže, čirok bílý, čirok červený, oves loupaný, proso bílé,  cedr, lesknice). Krmná dávka je obohacena 2 x týdně komplexními vitamínovými přípravky. Předsnůšková krmná dávka je složena z více druhů krájeného ovoce a zeleniny – jablko, hruška, banán, hroznové víno, granátové jablko, kiwi,  mrkev, červená řepa, petržel, čínské zelí, brokolice, červená paprika, zelené krmení jako pampelišky smetánky – listy i květy. Dávka je obohacena o vařené vejce, vařené kuřecí krky. V tomto období papouškům nabízíme místo suchých zrnin směs naklíčených luštěnin pro zvýšený obsah vitamínu E.  Sušený zelený a žlutý hrách, fazole mungo, fazole bílé, čočku  namáčíme ve vodě 12 - 48 hodin přes noc při teplotě 20 – 24 °C. Vodu po 24 hodinovém namáčení vylijeme a luštěniny proplachujeme a necháme dalších 24  hodin klíčit v misce v minimálním množství vody. Následující den naklíčené luštěniny promyté podáváme. Krmivo je denně doplněno přípravky s vysoce kvalitním a lehce využitelným zdrojem vápníku, abychom zlepšili kvalitu vaječných skořápek i produkci vajíček.  Krmná dávka v době inkubace je ochuzena o vařené vejce, kuřecí krky a je podávána směs zrnin v suchém stavu. V období odchovu mláďat je opět nabízeno vařené vejce, vařené krky, vařená mrkev, vařená kukuřice, vařené luštěniny a různé druhy ovoce a zeleniny, doplněno o zdroj vápníku pro dobrý vývoj mláďat. Součástí krmné dávky je samozřejmě směs suchých zrnin. Po celou dobu chovu je k dispozici sepiová kost, v období před hnízděním mají ptáci větší spotřebu než v jiném období, dále pak grit a krmný písek. Celoročně jsou k dispozici různé druhy větví, které papoušci milují, jsou pro ně i zdrojem zábavy. Větve dubové, bukové, ovocných a vrbových stromů slouží k okusu a obrušování zobáků, při jejich nedostatku může dojít k přerůstání zobáků nebo drápů. V zimě papoušci nepohrdnou ani smrkem či borovicí. Vzhledem k velikosti a síle zobáků těchto ptáků jsou větve obměňovány denně. Alexandři čínští, co se týká krmné dávky, jsou nenároční strávníci, nepohrdnou žádným druhem ovoce, zeleniny či zrnin.

   

Foto: Dvoudenní mládě

 

Foto: Alexandr čínský mláďata 20 dnů   

       Rozmnožovací sezóna v Zoo Ostrava obvykle začíná v dubnu až květnu. Samice mívají snůšku  až čtyř vajec, oplozenost vajec bývá téměř 100%, mláďata se líhnou po 24 - 25 dnech inkubace. V prvních dnech líhnutí probíhá vizuální kontrola mláďat, jejich vážení, kontrola nakrmení.   Po vylíhnutí mláďata váží okolo 12 gramů. Kroužkování kroužkem o velikosti 8,5 – 9 mm probíhá zhruba 18 – 22 den, v té době jedinec váží 190 – 270 gramů. Těsně před výletem z hnízdní budky je mláďatům odebrána krev na analýzu DNA – zjištění pohlaví. Je pro nás důležité znát pohlaví mladých jedinců dříve, než přepeří do dospělého šatu, protože na základě výsledků můžeme mláďata nabízet evropským zoologickým zahradám. Jde nám o to, aby jedinci do roku a půl věku opustili Zoo Ostrava. Odchov všech mláďat probíhá přirozeným způsobem. Mláďata se líhnou s řídkým bělavým peřím a do šatu dospělých jedinců se dostávají postupně. Při opuštění boudy, což je zhruba ve věku 70 – 75 dnů, jsou opeření v šatu dospělé samice, mají však zelenou hlavu a kratší ocas. Zobák mláďat je ve věku 8 týdnů tmavě červený, během měsíce začíná černat a za další 3 měsíce je zcela černý. I po vylétnutí z boudy rodiče mláďata stále krmí až do úplné samostatnosti, která nastává okolo půl roku stáří jedince. Kolem dvou let stáří papouška je možno vizuálně rozeznat samce a samici. Alexandr čínský jako jeden z mála papoušků vykazuje pohlavní dimorfismus - jejich zobáky se v dospělosti liší - samci mají vrchní část zobáku červenou, spodní část černou,  na rozdíl od samiček, které mají zobák celý černý a kolem krku mají světle růžový pruh.

       Skupina papoušků má k dispozici deset hnízdních budek různých tvarů a velikostí. Do budky dáváme dřevěné štěpky  o 5 – 10 centimetrové vrstvě, kterou si chovný pár upraví. Hnízdní budky vyrobené z voděodolné překližky jsou umístěny mimo expozici, v obslužných chodbách, po obou stranách voliéry ve výšce 2,5 metrů nad zemí, což umožňuje bezpečnou a pravidelnou kontrolu snůšky, kontrolu vývoje mláďat, kroužkování, odběr krve na analýzu DNA a v neposlední řadě nutnou výměnu podestýlky. Vletový otvor do budek mají papoušci umístěn z expozičního skalnatého prostoru. Hnízdní budky jsou různých tvarů a velikostí a zřejmě to není pro hnízdění těchto papoušků podstatné, všechny budky jsou obsazené. Každá budka je označena pořadovou číslicí, což slouží k evidenci obsazenosti a počtu mláďat v budce. Tabulka typů a velikostí budek

Pořadové číslo	Šířka budky	Výška budky	Hloubka budky
1.	40 cm	50 cm	35 cm
2.	45 cm	45 cm	35 cm
3.	34 cm	72 cm	35 cm
4.	59 cm	40 cm	35 cm

 

Kontrolní otvor v každé budce o velikosti 20 cm x 15 cm je umístěn minimálně 15 cm ode dna budky.

       Ostravské hejno bylo sestaveno na podzim roku 2018. Jednalo se o ptáky vylíhlé  na jaře roku 2018 a 2019.  Prvního hnízdění jsme se dočkali  v polovině dubna 2020, zahnízdil jeden pár, snesl 3 oplozená vejce a odchoval 3 mláďata. V roce 2021 zahnízdili ptáci o měsíc později a to v polovině května, byly obsazeny 4 hnízdní budky, vyvedeno celkem 6 mláďat. V roce 2022 začalo hnízdění opět v polovině dubna, bylo obsazeno 7 hnízdních budek a vyvedeno 16 mláďat. V letošním roce je obsazeno 9 budek.  V osmi budkách byla oplozená vejce a vylíhlá  mláďata, v deváté boudě hnízdila nespárovaná samice s neoplozenými vejci a desátá budka byla neobsazena. Bylo sneseno celkem 24 vajec, vylíhlo se 22 mláďat, jedno mládě bohužel uhynulo týden po vylíhnutí.

       Abychom zabránili zdravotním problémům našich papoušků, 1 x ročně odchytáváme všechny jedince, zkontrolujeme vizuálně jejich zdravotní stav, značení, vážíme každého člena skupiny. Vše zapisujeme a porovnáváme s historií. 2 x ročně odebíráme vzorek trusu celé skupiny k parazitologickému rozboru. Pokud je vše v pořádku, ptáky neodčervujeme chemickými přípravky. Parazitům předcházíme pravidelným podáváním česnekového extraktu do potravy či vody. Bakteriologické a další vyšetření provádíme před transportem mláďat do jiných zoologických zahrad. Výtěrem z kloaky každého jedince zjistíme přítomnost salmonelozy, chlamydia, PBFD (Circiviru), Polyomaviru, Herpesviru, Bornaviru. Některé Zoo žádají i vyšetření aviární influenzy (ptačí chřipka). Po odběru vzorků jsou všichni testovaní ptáci odděleni do zvláštní klece v zázemí Zoo a čekají na převoz. Protože tito jedinci jsou součástí celé skupiny, znamená to, že každý výsledek jedince - negativní či pozitivní - se týká také celé skupiny. V loňském roce naši ptáci posílili ptačí základnu v Zoo Mnichov, v Zoo Beauval a v Zoo Riga.

       Alexandr čínský je v roce 2023 chován v 32 evropských institucích. V České republice ho najdete pouze v Zoo Chomutov a v Zoo Ostrava. Skupina alexandrů čínských v ostravské Zoo je sestavena z 18 dospělých jedinců a 21 odchovávaných mláďat, což pokud budou všechna mláďata úspěšně odchována, tvoří největších skupinu v evropských chovech. 23 dospělými jedinci se pyšní Zoo Cheester.

       Pokud se rozhodnete tyto pestré papoušky chovat, opravdu doporučuji chov v menší skupině v prostornější voliéře s jezírkem nebo alespoň s možností rosení. Ptáci se velmi rádi koupou nejen v letních dnech, ale i v zimě. Pravidelným koupáním si udržují kvalitu peří. Z hlediska chovu jde o poměrně nenáročný druh.

 

Autor článku: Yveta Svobodová

Foto: Yveta Svobodová

 

Použitá literatura:

VAŠÍČEK, Milan. Papoušci Afriky a Asie: (Coracopsis, Psittacus, Poicephalus, Agapornis, Loriculus, Psittacula). Kosmonosy: BARKO Bělka, 2003. ISBN 80-239-1293-3.

KOOTEN, Adri van. Papoušci: komplexní průvodce chovem. České Budějovice: Dona, 2011. About pets. ISBN 978-80-7322-147-8.

FORSHAW, Joseph M. a Frank KNIGHT. Parrots of the world. Christopher Helm, in imprint of A and C Black Publishers Ltd. 36 Soho Square, London WID 3QY: D and N Publishing, Baydon, Wiltshire, UK, 2010. ISBN 978-0-691-14285-2.

The Fabulous Derbyan (Psittacula derbiana), Lyrae Perry, Articles, Vol. 17 No. 2 (1990)

ZIMS, Species 360 – mezinárodní databáze zvířat evropských a světových chovů (2023)