Štíři jsou na tom podobně jako pavouci. Když se objeví na párty, většina účastníků uteče. Přitom zrovna veleštír císařský patří k těm méně agresivním druhům. 

Veleštír císařský (Pandinus imperator) žije v deštných lesích a savanách západní Afriky. S délkou 20 centimetrů a váhou až 30 gramů patří k největším druhům štírů vůbec. Jeho tělo je černé, ale stejně jako u ostatních štírů světélkuje v ultrafialovém světle pastelově zelenou nebo modrou barvou. 
Většinu dne tráví zahrabaný pod zemí a v noci se vydává na lov. Pomocí chloupků na klepetech a zadečku zachytává vibrace ve vzduchu a na zemi, které mu prozradí polohu kořisti. Tou jsou nejčastěji hmyz a další suchozemští bezobratlí, případně hlodavci a ještěrky. Dožívá se 6-8 let.

Raději neprovokovat 

Veleštír císařský je skvělým druhem pro začínající chovatele. Nebývá agresivní a snese i mírné počáteční přešlapy ve vytváření vhodných podmínek. Pořád však zůstává štírem, a pokud ho budete provokovat, zaútočí na vás klepítky nebo použije svůj jedový osten. 

Štípnutí se prý podobá včelímu píchnutí, nepříjemné, ale většinou bez následků, ovšem pouze v případě, že nejste alergičtí. Nicméně přílišné manipulaci s veleštírem byste se měli vyhnout i proto, že pro něho není moc příjemná, ve skutečnosti z vás bude dost ve stresu. I z těchto důvodů se nehodí jako mazlíček pro děti. 

Jak zařídit terárium?

Někteří zkušení chovatelé dokážou chovat více jedinců pohromadě. Avšak mezi štíry často panuje nevraživost a napětí, proto se doporučuje chovat je jednotlivě. 

Jednomu veleštírovi bude stačit terárium o rozměrech 60 x 40 x 40 cm, v příliš velkém výběhu by se mu špatně chytala potrava. S každým dalším jedincem však musíte velikost navyšovat. Výběh dobře zabezpečte. Veleštír se dokáže protáhnout i velmi úzkou mezerou a to poslední, co chcete, je probudit se v noci s vystresovaným štírem na polštáři. 

Na dno terária umístěte alespoň 10 centimetrů silnou vrstvu substrátu, do kterého se veleštír bude moci zahrabat. Vhodný je lignocel, rašelina nebo kokosové vlákno. Výběh můžete ozdobit umělými rostlinami, kusy kůry, plochými kameny a hlavně domečkem na dobíjení veleštírovy sociální baterky. 

Deštný les v teráriu 

Veleštír císařský žije v prostředí deštných pralesů, nejdůležitější je tedy zajistit dostatečnou teplotu a vlhkost. Veleštír vyžaduje téměř konstantní teplotu vzduchu v rozmezí 24-27 °C. Toho můžete dosáhnout nalepením tepelné podložky na jednu stranu terária (nikdy však na dno, aby se veleštír nepopálil). Protože se výběh bude vyhřívat pouze z jedné strany, vytvoří se mírný teplotní gradient, který veleštírovi umožní přesunout se do teplejší/chladnější části podle potřeby.

Vlhkost by se měla pohybovat mezi 60-80 %, k čemuž vám bude stačit pravidelné rosení. Substrát musí být vlhký, nikoliv však mokrý (při zmáčknutí v ruce z něj nesmí téct voda). Veleštír se obejde bez UV světla, ale potřebuje 12hodinový cyklus (den/noc). Abyste na štíra viděli i v noci, použijte infračervenou zářivku. 

Čím veleštíra krmit?

Veleštír císařský se živí zejména hmyzem, který by měl tvořit většinu jeho potravy. Nabídnout mu můžete cvrčky, sarančata nebo šváby. Uvítá i občasné zpestření v podobě myších holátek. Kořist by neměla být větší než samotný veleštír. 

Krmte každý druhý večer 1-2 hmyzími jedinci. Nesnědenou potravu odstraňte, živý hmyz může veleštíra zranit, mrtvý zase přitahuje parazity. Během období svlékání, kdy je veleštír zranitelnější, nepodávejte potravu vůbec. Veleštír musí mít k dispozici mělkou misku s vodou, ze které bude moci pít, ale zároveň se v ní neutopí.

Zrádné svlékání

Od narození až do dospělosti (zhruba ve 3 letech) se veleštír šestkrát zbaví své kutikuly. Několik dní před svlékáním se veleštír může skrývat a držet hladovku. Během této doby je velmi zranitelný, proto byste měli odstranit veškerý živý hmyz a případné další spolubydlící (veleštíra, ne vaše). Můžete také mírně zvýšit vlhkost. 

Samotné svlékání trvá zhruba půl dne a další týden tvrdne nový exoskelet. Během této doby štíra nekrmte. Někdy proces trochu drhne a veleštír se v kutikule „zasekne“. Pokud se tak stane, nepokoušejte se mu pomoci sami, ale vezměte ho k veterináři.  

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: Arizona exotic animal hospital, Reptile Centre, The Spruce Pets, The Tarantula Collective