Pokud toužíte po kočce, která půl dne prospí u okna, pak si vás milostivě všimne, když jí dáváte krmení, a následně se zase někde „rozplácne“, nepořizujte si sphynxe. Ten má totiž do „klasické“ kočky daleko a to nejen kvůli tomu, že postrádá srst. 

Někoho svým vzhledem odpuzuje, někomu připadá roztomilý. Bezsrstý sphynx s velkýma ušima a hlavou klínovitého tvaru trochu připomíná netopýra, na rozdíl od něj ho však nepřeslechnete – patří mezi „nejukecanější“ kočičí plemena. Povahou se zase inspiroval u psů – vyžaduje téměř neustálou pozornost a hodně aktivity. Zkrátka, nejde o typického zástupce koček. 

Zrod sphynxe

Plemeno sphynx vzniklo v Kanadě v roce 1966, kdy se díky náhodné genetické mutaci páru krátkosrstých koček narodilo kotě bez srsti. Kocour dostal jméno Prune a účastnil se spolu s dalšími nalezenými lysými koťaty prvních pokusů o vytvoření bezsrstého plemene, které později získalo název sphynx podle bájné egyptské sfingy, o níž se říkalo, že byla mazlíčkem faraonů.

První křížení však provázely problémy, zejména kvůli omezenému genetickému fondu. Mnoho koťat mělo zdravotní komplikace a zemřelo krátce po narození. Chovatelé Ridyadh Bawa, jeho matka Yanie a manželé Kees a Rita Tenhovesovi však objevili genetickou podstatu bezsrstnatosti a znalosti přetavili do úspěšného chovného programu. Přesto v roce 1971 The Cat Fanciers' Association (CFA) zpochybnila plodnost plemene a odebrala mu výstavní status, který mu několik let předtím udělila.

Další zásadní zlom pro plemeno sphynx nastal v 70. a 80. letech, kdy se v Minnesotě na farmě Pearsonových narodila dvě bezsrstá koťata Epidermis a Dermis. S jejich genetikou pracovaly chovatelky Kim Mueskeová a Georgiana Gattenbyová, které křížily sphynxe s dalšími plemeny, např. cornish rexem, aby rozšířily genetický fond a vyřešily problémy s plodností a zdravím.

Postupem času si plemeno získalo přízeň chovatelů nejen v Severní Americe, ale také v Evropě. V roce 2002 uznala sphynxe i The Cat Fanciers' Association (CFA) a v roce 2005 The International Cat Association (TICA).

Plemeno vhodné pro alergiky?

Sphynx svou bezsrstnatostí vyvolává dojem, že by nemusel dráždit alergiky, bohužel to není pravda. Alergii na kočky vyvolává protein zvaný Fel d1, nikoliv samotná kočičí srst. Fel d1 se nachází především v kočičích slinách a mazových žlázách a ty má sphynx stejně jako ostatní plemena. Někteří lidé sice uvádí zmírnění alergických příznaků, rozhodně to však není pravidlem. Jestliže trpíte alergií na kočky, doporučujeme nejprve zjistit, jak na vás sphynx působí (třeba u chovatele), a až poté se případně rozhodnout pro koupi či adopci. 

Ve skutečnosti s sebou bezsrstnatost přináší více negativ než pozitiv. Srst pomáhá zvířatům s regulací tělesné teploty, jelikož ji však sphynx postrádá, jakékoliv teplotní extrémy mu nedělají dobře. Je proto nutné chránit ho před přímým slunečním zářením, lze použít i speciální opalovací krémy, ale i zimou, kdy přijde vhod vyhřívaný pelíšek nebo alespoň deka. Z uvedeného vyplývá, že sphynx je kočka čistě domácí, nikoliv venkovní. 

Teploty však nejsou jediným nepřítelem lysé kůže. Je jím také kožní maz, kterého sphynx produkuje více než ostatní plemena, což vede nejen k hromadění nečistot na kůži a riziku infekce, ale také k mastným flekům na nábytku. Přebytečného mazu kočku zbavíte jedině kvalitní stravou a pravidelným koupáním, ale pozor, příliš časté mytí kočičí kůži naopak vysušuje. 

Zvýšenou pozornost vyžadují také uši a drápy. Uši sphynxů produkují více ušního mazu a podobně jako kůži je budete muset čistit. Drápky je potřeba zase pravidelně stříhat, jinak by si s nimi kočka mohla poranit citlivou kůži.

Přátelský a aktivní 

Proč si sphynxe lidé vůbec pořizují, když to prozatím spíše vypadá, že s ním jsou jen problémy? Zčásti asi kvůli netradičnímu vzhledu, ovšem z ještě větší časti pravděpodobně kvůli povaze. Sphynx je zkrátka pes v kočičím těle, tudíž vám odpadá starost s venčením a můžete si jen užívat jeho extrovertní a velice akční povahu, inteligenci a vysokou náklonnost k majitelům. 

Toto plemeno obecně vyžaduje hodně aktivity (takřka nutností jsou kočičí stromy, prolézačky a hlavolamy) a pozornosti – někdy se vám jen schoulí na klíně, jindy si bude chtít hrát na honěnou. V každém případě ho budete mít neustále v patách, a když se mu nebude něco líbit, dá to mňoukáním jasně najevo. 

Společenská povaha sphynxe má jen jednu větší nevýhodu. Nesnese být dlouho sám. Pokud jste přes den pryč, zvažte pořízení druhého jedince. Při nedostatku zábavy si totiž sphynx začne vytvářet vlastní rozptýlení. A to váš nábytek moc neocení. 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Pixabay

Zdroje: Cat Fanciers' Association, Pawlicy Advisor, Petplan, Newtown Veterinary Specialists, The Spruce Pets, PetMD