Rak Alyciin patří mezi novoguinejské raky rodu Cherax, kteří se vyskytují v provincii Papua (poblíž hranice s Papuou Novou Guineou). Vědecky byl popsán teprve v roce 2018. Druhové jméno získal po Alycii Evanyi, což je dcera indonéského obchodníka Jeffreyho Christiana, který na tyto raky poprvé upozornil výzkumníky. Rak Alyciin je endemitem potoků v povodí řeky Digul.

Tyto potoky jsou pomalu tekoucí a mělké, hloubka nepřesahuje 70 cm. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 25 až 27 °C, pH je poměrně nízké, průměrná hodnota je 5,0. Konduktivita je velice nízká, nepřesahuje 12 µS/cm. Zákal vody je po většinu roku vysoký, což je pravděpodobně i důvodem, proč ve vodě neroste téměř žádná vegetace. Substrát tvoří písek, bahno a štěrk, dno je pokryto detritem a většími kameny. Pod těmi se raci Alyciini rádi ukrývají, v substrátu si hloubí nory a dokážou přesouvat větší množství materiálu. Na to by měli být připraveni i akvaristé – v chovné nádrži by se neměly vyskytovat nezajištěné větší kameny a kořeny, protože raci je dokážou velice snadno podrýt, čímž mohou způsobit sesuv materiálu. Takto může dojít k poškození skla nádrže i k zavalení samotného raka.

Obr. 1: Tmavá forma raka Alyciina (Cherax alyciae)

Obr. 2: Břišní strana samce tmavé formy raka Alyciina (Cherax alyciae).

Obr. 3: Modrá forma raka Alyciina (Cherax alyciae).

Raci Alyciini se vyskytují ve dvou barevných formách (tmavá a modrá). Obě formy se objevují na trhu s akvarijními živočichy a nabízejí se pod komerčními názvy Black Kong Crayfish (obr. 1 a 2) a Blue Kong Crayfish (obr. 3). Všichni prodávaní raci Alyciini pocházejí z odchytu. Důvodem je agresivita těchto raků, která se projevuje již u mladých jedinců, kteří se v omezeném prostoru akvária napadají, což má za následek vysokou mortalitu. Odchov tedy není příliš rentabilní. Raci jsou proto odchytáváni v přírodě, následně jsou transportováni na trh do města Sorong, pak letecky do Jakarty na Jávě, a odtud do zahraničí (přibližně jednou za měsíc je dopravena zásilka až několika desítek jedinců i do České republiky).

Obr. 4: Nádrž musí být dobře zakrytá, jinak chovaný rak uprchne.

K chovu těchto raků postačí běžné plastové či skleněné akvárium, které musí být vybaveno krycím sklem, jelikož raci Alyciini jsou zdatnými útěkáři (obr. 4). Kvůli teritoriálnímu chování by měli být raci chováni odděleně (kromě pokusů o reprodukci, kdy se k samici připouští samec). Výška substrátu by měla umožnit rakovi projevit hrabavé chování. Proto by vrstva písku a štěrku na dně měla dosahovat alespoň patnácti centimetrů. Rak k hloubení nor a přesouvání substrátu používá klepeta a čelistní nožky a je možné jej pozorovat, jak vyhrnuje kamínky ne nepodoben buldozeru. Výška vodního sloupce nesmí být menší než 20 cm a je vhodné umístit do nádrže kořeny, po kterých bude rak vylézat částečně nad hladinu.

Obr. 5: Raci Alyciini (Cherax alyciae) jsou aktivní i ve dne.

Pokud budou ve vodě nějaké rostliny, bude je rak s chutí požírat. To se týká i plovoucích pleustofytních rostlin (např. nepukalek rodu Salvinia), které rak dokáže stáhnout pod hladinu a zkonzumovat – je to vlastně vhodné krmení při plánované delší nepřítomnosti chovatele. Osvětlení by mělo být tlumené. I když v přírodě žije rak Alyciin v zakalené vodě, v akváriu se bez problému adaptuje na denní světlo a oproti některým jiným druhům raků nemá vyloženě noční aktivitu, což je z hlediska pozorování dotyčného korýše dobrou vlastností (obr. 5). V nádrži musí být dostatek volného prostoru, aby se rak mohl bezpečně svléknout z krunýře a nepoškodil se mechanicky o kameny a kořeny (je nutné počítat s tím, že krunýř opouští prudkým škubnutím zadečku a odskočením dozadu). Raka je možné krmit granulemi a tabletami pro ryby žijící u dna, mraženými nitěnkami, patentkami, rybami, špenátem, čerstvou mrkví, žížalami apod. Nevhodné je zkrmování mražených krevet, jelikož by touto cestou mohlo dojít k zavlečení virové infekce.

Vzhledem k tomu, že byl tento druh objeven nedávno, jsou naše znalosti o jeho biologii, ekologii a etologii jen povrchní. Kupříkladu se neví, kolika let se může dožít – předpokládá se, že dovážení jedinci jsou přibližně čtyř až pětiletí, přičemž se mohou dožívat deseti až dvanácti let. Vše se ale musí teprve ověřit. Jedno je však jisté – čím víc bude živočišné bílkoviny v potravě, tím rychleji rak poroste, ale také dřív uhyne.

Autor textu: Doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.

Autor fotografií: Doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.