Psi mají, stejně jako lidé, dvě sady zubů. První z nich jsou zuby mléčné. Ty jsou následně nahrazovány zuby trvalými, kterých má pes celkem 42. 

Co je to zubní vzorec? 

Zubní vzorec nás seznamuje nejen s celkovým počtem zubů zvířete, ale také s počtem jednotlivých dílčích zubů v tlamě. 

Vypadá asi takto: 3142/3143

Toto číslo představuje, kolik a jakých zubů se nachází v jedné polovině čelisti. První číslo popisuje zuby čelisti horní, číslo za lomítkem zase dolní čelist. Zuby nejsou řazeny v tlamě náhodně, ale v přesném pořadí – řezáky (I-dentes incisivi), špičáky (C-dentes canini), zuby třenové (P-premoláry) a stoličky (M-moláry). 

Dočasný chrup

Mléčný neboli dočasný chrup, se u zvířat vyvíjí již v období březosti samice. Psi se rodí bez zubů, které si jim postupně prořezávají. K prořezávání dochází už během druhého týdne jejich života, do nových domovů tedy štěňata chodí s již prořezanými zuby. 

Jedná se o dočasný chrup, který je později nahrazen chrupem trvalým, neobsahuje tedy ještě všechny zuby, které naleznete u psa dospělého. 
Mléčný chrup má zubní vzorec 313/313. Obsahuje tedy celkem 28 zubů – v každé z čelistí (horní i dolní) je to 6 řezáků, 2 špičáky a 6 zubů třenových. Stoličky u štěňat zcela chybí a prořezávají se až v trvalém chrupu. 

Chrup dospělého psa

K výměně mléčného chrupu za trvalý dochází u psů zpravidla v období od 3 do 8 měsíců života psa. Výjimkou ale není i pozdější období, záleží na daném plemenu psa. 

Toto období výměny nazýváme přezubování. Mléčné zuby jsou nahrazeny (vytlačeny) zuby trvalými a dochází k prořezání stoliček, které v dočasném chrupu chybí úplně. 

V tomto chrupu můžete objevit v horní čelisti celkem 6 řezáků (3 na každé straně), 2 špičáky, 8 zubů třenových (4+4) a 4 stoličky. V dolní čelisti hledejte opět celkem 6 řezáků, 2 špičáky, 8 zubů třenových a 6 stoliček. Pokud všechny zuby následně sečteme, vyjde nám výsledné číslo 42. 

Není velkou výjimkou, že zvířeti v dospělosti některé ze zubů mohou chybět. V tomto případě nejsou nejčastěji ani založeny, zvířeti tedy celý život nedorostou. Na zdraví zvířete do nemá nijak zásadní vliv. Některé ze standardů plemen toto nicméně povolují a zvíře může být zařazeno do chovu. Nalezneme ale také spoustu plemen, kde se chybějící zuby u zvířete netolerují a takovýto pes nemůže být dále využit v chovu. 

Skus

Podle postavení zubů (řezáků) a toho, jak na sebe „nasedají nebo přiléhají“, je možné rozlišit několik skusů. 

Jedním z nejčastějších je skus nůžkový. Jedná se také o skus, který je považován za standardní u většiny psích plemen. Poznáme ho podle toho, že řezáky spodní čelisti těsně přiléhají za řezáky z čelisti horní. 

Pro klešťový skus je typické nasedání řezáků horní i dolní čelisti napřímo na sebe. U některých plemen se jedná o přípustný skus. Setkáme se ovšem i s hodnocením jako žádoucí, například u plemene Japan-chin. 

Dále se u psů můžeme setkat také s předkusem nebo naopak podkusem. U předkusu je dolní čelist delší než horní. Typickým příkladem, kde tento typ skusu hledat, je plemeno boxer. 

U podkusu se jedná o opačný stav, kdy je horní čelist delší než dolní. 

Péče o psí chrup

Jednou za základních činností péče o chrup je čištění zubů. To může provádět pes svépomocí, například pokud mu občas koupíte velkou masitou kost na okus. Okusováním zbytků masa a šlach z kosti dochází k mechanické očistě zubů a nečistot z nich. Pokud není pes krmen syrovou stravou (masem a kostmi), dejte ovšem pozor, aby kost celou nespořádal. Protože není na takovou stravu zvyklý, mohlo by mu to spíše uškodit než pomoci. Jakmile vidíte, že se pes již kostí krmí a už ji pouze neokusuje, kost mu odeberte. 

Pokud zjistíte, že takovéto čištění vašemu psovi nepomáhá a na zubech se mu začíná tvořit zubní plak, můžete si vypomoci s kartáčkem na zuby a speciální psí pastou. Ta je k dostání snad již v každé prodejně s chovatelskými potřebami. 
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock