logo
  • INZERCE
  • DISKUZE
  • AKCE
  • ČLÁNKY
  • Přihlášení
  • Oblíbené
logo

Xiphoporus variatus - plata pestrá

Xiphoporus variatus - plata pestrá
Xiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestráXiphoporus variatus - plata pestrá

Ve šlechtěné formě tuhle živorodku jistě každý zná. Prošla rukama začínajícím chovatelům, zabývají se jí zkušení chovatelé, a dokonce jsou i specialisté se zaměřením na šlechtěné a ustálené linie určitých tvarů a barev, soutěžící na nejrůznějších výstavách.

Už ale málokdo ví, jak vlastně vypadá nebo spíše jak vypadají předci těchto domestikovaných šlechtěných ryb, tedy ryby v divoké podobě takové, jaké bychom našli v jejich domovině. Úmyslně jsem uvedl množné číslo, jelikož ani v přírodě nežijí identicky stejné ryby, ale jak její druhový název "variatus" napoví, její vzhled je i tam variabilní. Neznamená to ovšem, že kdybychom navštívili nějaký rybník, že by tam plavaly ryby různých barev, to určitě ne, důvod je trošku jiný. Různorodost je spojena s různými lokalitami, tedy místy výskytu určitých populací, a především vše záleží na výskytu samců.

Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami a jejich osazenstva jsou někdy opravdu značné a člověk by si vlastně mohl říct, že jde o úplně jiný druh. 

Platu pestrou popsal Meek v roce 1904, její areál výskytu je velký, a to má právě za následek různě barevné populace – od endemického druhu v Mexiku, přes jižní Tamaulipas až po severní Veracruz.

Tato rybka je značně přizpůsobivá, obsadila kanály, rybníky, řeky, potoky, s oblibou obývá prosluněné teplé mělčiny s hustou vegetací, kde si mimo úkrytu hledá i různou potravu, jako jsou drobní korýši, červi, larvy hmyzu, ale i hmyz samotný. A to vše ráda doplní rostlinnou složkou ve formě řas a podobně.

Velikost ryb v přírodě činí 4 cm u samců a do 7 cm u vzrostlých starých samic. V akváriích však dorůstá spíše menší velikosti. Je to společenský druh, a tak i v akváriu se bude cítit mnohem lépe ve větším hejnu, kde mimochodem vyniknou i krásné barvy samečků. Pro úspěšný chov není důležitá pouze populace ryb, ale také je nutné dbát při chovu v zajetí na čistotu vody a pestré krmení. Určitě stojí za zmínku, že různé populace se chovají odděleně v samostatných akváriích, aby nedošlo po genetické stránce ke znehodnocení ryb.

Měl jsem to štěstí chovat několik populací plat a vždy to byl velký zážitek a zároveň výzva. Jsou to překrásně zbarvené ryby, které se mohou rovnat těm šlechtěným. Když někdo ne úplně znalý přírodních plat navštívil mou rybárnu, s údivem sledoval akvárium, kde se prohánělo hejno. Přišla otázka, jaká šlechtěná varianta to je? Nicméně aby vše nebylo tak jednoduché, tak jejich krásu doplňuje náročnost, velmi malá dostupnost a často vyšší až vysoká cena.

Chov šlechtěných a přírodních forem se bohužel nedá srovnat, divoce zbarvené platy jsou mnohem náročnější. Vyhovuje jim tvrdá voda a PH nad 7, vodu je nutné udržovat v čistotě, jinak se zvýší riziko různých nemocí, nejčastěji bakteriální rozpad ploutví. Jakmile se objeví něco neobvyklého, je potřeba hned reagovat, jinak se může stát, že za krátkou chvíli přijdeme o většinu ryb a jak jsem již uvedl, jejich dostupnost je velmi malá a doplnit tak akvarijní populaci nebývá snadná záležitost.

Ryby v mém chovu jsem držel a držím ve středně velkých akváriích o objemu okolo 80l, kde jsou umístěny misky s rostlinami. Bohužel nemám možnost konkrétně tomuto druhu poskytnout větší akvária, a to mi ztěžuje i jejich reprodukci a chov jako takový. Potěr s chutí požírají dospělci, a když není možnost velkého a hustě zarostlého akvária, přežije z vrhu jen malý počet ryb, někdy žádné. Ten, kdo by měl možnost nějakého 250l akvária z větší části zarostlého, měl by při jejich chovu poměrně vyhráno, v takovém prostředí by přežilo dostatek potěru. Já ovšem tu možnost nemám, a proto musím odlovovat březí samice do porodních boxů, jenže poznat včas samici těsně před porodem není jednoduché. Když se oddělí příliš brzy, stane se, že vlivem stresu porodí předčasně mrtvá mláďata. Z toho důvodu se mi osvědčilo vyrobit z perlinky zakoupené ve stavebninách velký koš, který zabírá, co se plochy týče, většinu akvária, jeho výška je asi 13 cm. Do něho jsem umístil plovoucí rostliny a dle velikosti koše vhodný počet ryb obou pohlaví, respektive s převahou samic. V chovném koši byla skupina ryb klidně 3 nebo 4 měsíce a za tu dobu proběhlo několik páření a porodů, kdy narozená mláďata při porodu propadla skrz koš do volného prostoru a byla tak v bezpečí před dospělými rybami.  Jednou za čas jsem z akvária odlovil stranou potěr různého stáří, a tak si zachoval chovný materiál pro budoucí populaci. Teplotu vody jsem udržoval v letních měsících do +26°C ale v zimním období jsem jim dopřál odpočinek při teplotě vody +18°C, někdy na krátkou dobu  klesla teplota o kousek níže. Při nízkých teplotách přirozeně dochází k přerušení reprodukce a ryby tak do jara naberou síly a připraví se na nadcházející sezonu.

Velmi se mi u tohoto druhu osvědčilo letnění v 90l „maltovníku“, ve kterém byl hustě rozrostlý šípatkovec a z vody vyrůstal trs rákosu. Vzhledem k tomu, že „maltovník“ nebyl příliš velký a ač byl hustě zarostlý, docházelo i tam k predaci ze strany dospělých ryb. Proto jsem odlovoval síťkou potěr slunící se těsně pod hladinou. Ve venkovním prostředí jsem rybky pro jejich větší apetit přikrmoval živým planktonem a komářími larvami. V rybárně jsem předkládal různé mražené krmivo, cyklop, dospělou žábronožku, koretry, patentky, a to vše doplňoval kvalitním vločkovým krmivem pro malawi, tedy tlamovce. V případě, že by se krmilo pouze sušenou vločkovou stravou, ryby začnou po čase hubnout a jejich kondice bude na ústupu. V krajním případě ryby hynou, proto je důležité věnovat potravě větší pozornost.

Pokud se někomu naskytne možnost využít k chovu i vlastní zdoje na zahrádce, arp., určitě by se této příležitosti měl chopit a zkusit chov pestře zbarvených drahokamů. Čím více jich v akváriích bude, tím lépe. V přírodě jsou ryby křehké, jelikož některé populace mají velmi malé prostředí, kde žijí a jak bylo zmíněno, jedna oblast je jedna populace a nikde jinde se nevyskytuje. Jakákoli změna přirozeného prostředí může velmi rychle populaci plat oslabit nebo v krajním případě zahubit.

Autor textu: Luboš Jedlinský

Autor fotografií: Luboš Jedlinský

 

Publikováno:

26.5.2024 18:49

1 hlas

Hlavní menu

Napište nám

Sociální sítě

Copyright 2024 © faunaportal.cz

Created by MVKV Solutions, s.r.o.

TOPlist