Pokud máte rádi rostliny i hmyz, lupenitka obrovská je pro vás ideálním mazlíčkem. Přes den pro vás bude listem, v noci fascinujícím živočichem.

Ne, nejde o magickou proměnu rostliny ve zvíře, i když neznalým by to tak mohlo připadat. Lupenitka obrovská (Phyllium giganteum) jen dotáhla své maskování k dokonalosti.

List v dámském provedení 

Lupenitka obrovská patří do řádu lupenitky (Phylliinae) a jak název napovídá, vydává se za list. Na maškarním plese by si zajisté vysloužila první cenu, protože její “kostým” je opravdu propracovaný. 

Až 10 cm dlouhé tělo dospělce je zelené, ploché a můžeme vidět dokonce i listové žilky. Ani nohy napodobující okraj listu nekazí kouzlo převleku. Na okrajích “listu” nechybí hnědé skvrny simulující části suchého nebo hnijícího listu. Aby nenarušily téměř dokonalou iluzi, šetří lupenitky každým pohybem, pokud si ji dáte na ruku, pravděpodobně ji ani “nehne” si vás všimnout. Aktivitu vyvíjí hlavně v noci, kdy se krmí na listech (těch skutečných).

Pokud narazíte na lupenitku obrovskou, ať už ve volné přírodě v Malajsii nebo u chovatele, můžete si být téměř stoprocentně jistí, že jde o samičku. Samečci jsou velmi vzácní a samičky se bez nich v klidu obejdou, rozmnožují se totiž partenogeneticky. To znamená, že samice kladou neoplozená vajíčka, z nichž se rodí další samičky. Význam samců není dodnes znám, jsou však menší než opačné pohlaví a jejich nohy mají hnědou barvu.

Závislák na ostružiníku 

Chov lupenitky skrývá pár úskalí v podobě plísní, dostupnosti krmení a zranitelnosti při svlékání. Ale začněme popořadě. Samozřejmostí je terárium, které by pro jednu dospělou samici mělo mít alespoň 30 cm na výšku a 20 cm na délku, ale čím větší, tím lepší. Na dno můžete dát lignocel, perlit nebo vermikulit, které zadrží velké množství vody.

Důležité je zajistit dostatečnou vlhkost - kolem 80 až 90 % - a ventilaci - část boční a vrchní stěny by měly být z jemného pletiva, jinak nebudete chovatelem lupenitek, ale pěstitelem plísní. Teplota by se měla pohybovat mezi 25 až 30 °C. 

Co se týče potravy, tak je lupenitka velmi skromná. Stačí jí listy ostružiníku. Lepší než čerstvé listy jsou ty starší, tmavěji zbarvené. Už během léta si vytipujte několik keřů, abyste poté v zimě marně nesháněli listy. 

Jak na další generace

Dospělé samičky začnou klást vajíčka přibližně 4 až 6 týdnů po dosažení dospělosti. To, že je samička dospělá, poznáte podle velkých křídel na zádech. Vajíčka jsou černá, lesklá a potřebují stejně jako dospělci velmi vlhké prostředí. Inkubovat je můžete např. na kokosovém vlákně, které dobře zadržuje vodu. Nádobu s vajíčky roste jednou až dvakrát denně a teplotu udržujte mezi 25 až 30 °C.

Nymfy se líhnou po 6 až 9 měsících a zpočátku jsou červené, až postupně nabývají nazelenalého zbarvení. Po vylíhnutí se musí napít, což zajistíte rosením vajíček, a zároveň je nesmíte odtrhávat od podkladu. Po 2 až 3 dnech se malá lupenitka pustí do listů.   

Vylíhnutí však není jediným kritickým okamžikem v životě lupenitky. Také svlékání ji často stojí život, zvláště vyruší-li ji zvědavý chovatel. Pro úspěšné svlékání udržujte v teráriu dostatečnou vlhkost a lupenitku nechte v klidu. Vůbec se jí nedotýkejte, jinak se zasekne ve své staré kůži a uhyne. Během svého života se lupenitka svléká zhruba 6krát.

V posledním stádiu stráví samičky kolem 6 až 12 měsíců.

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: Keeping Insects, Monaco Nature Encyclopedia, Phyllium, Strašilky