Mají pověst vzteklounů, ale taky byste kousali, kdyby vás někdo pořád budil. Při troše trpělivosti a respektu ke spánkovému harmonogramu však můžete s křečkem navázat přátelský vztah. 

Pod obecným označením „křeček” se skrývá 19 různých druhů, pro účely tohoto článku však můžeme jejich počet zredukovat na 5 nejčastěji chovaných druhů, a to na křečka zlatého (známého také pod jménem křeček syrský), křečíka džungarského, křečíka Campbellova, křečíka Roborovského a křečíka čínského.

Nejčastěji chované druhy 

Největším z chovaných křečků je až 17cm dlouhý křeček zlatý. Má přátelskou povahu a hodí se pro začínající chovatele a mladší děti, ovšem mezi sebou se křečci nesnesou, proto je chovejte vždy samostatně. 

Křečík džungarský mění ve své domovině v Kazachstánu na zimu barvu srsti na bílou. V zajetí zůstává obvykle tmavě šedý s bílými boky a bříškem. Relativně snadno se ochočuje a snese i další příslušníky svého druhu.

Křečík Campbellův se vzhledově podobá křečíkovi džungarskému. Můžete ho chovat ve stejnopohlavních párech, stále je však potřeba sledovat, zda se křečíci neperou. Křeččí souboje bývají nemilosrdné a mohou končit smrtí poraženého. 

Křečík Roborovského je se svou délkou maximálně 5,5 cm ze zmíněných křečků nejmenší, zároveň však překypuje energií. Na křeččím kolečku uběhne až 10 km za noc. 

Křečík čínský na rozdíl od ostatních křečíků dává přednost samotě, má o něco delší ocas a poznáte ho podle tmavého pruhu, který se táhne po jeho zádech. Může být trochu úzkostlivý, proto potřebuje opatrné zacházení.

Je pro vás křeček ten pravý?

Potenciální nevýhodu těchto hlodavců představuje krátký život, dožívají se kolem 2 až 3, výjimečně 5 let. Každému také nemusí vyhovovat jejich noční život (nedávejte si křečka do ložnice, jinak vás bude budit hrabání a škrábání) a sklony ke kousání, obzvláště probudíte-li je. Z těchto důvodů se nehodí jako domácí mazlíčci pro malé děti. Pokud však budete trpěliví a věnujete křečkovi dostatek pozornosti, může se z něj stát přítulný kamarád. Statusu kamaráda dosáhnete nejsnadněji u křečka zlatého. 

Jak zařídit ubytování pro křečka

Křeček syrský by měl být ubytován vždy samostatně v kleci o rozloze nejméně 1000 cm2 a výšce 19 cm. Křečíky můžete zkusit chovat ve stejnopohlavních dvojicích, nicméně budete muset pečlivě sledovat známky boje. Křečíkům stačí výběh o ploše alespoň 750 cm2 a výšce 17 cm. Za větší klec se ale křeček rozhodně zlobit nebude. 

Vhodnější než mřížové klece jsou terária, která snižují pravděpodobnost křeččího úniku, musí však zajišťovat přísun čerstvého vzduchu, jinak byste při otevření mohli být lehce omráčeni nepříjemným zápachem. Vyhněte se klecím s komplikovanými systémy trubic, křečci nejsou příliš obratní a mohli by se v tunelu „zaseknout”. Ubikaci umístěte mimo přímé sluneční světlo, mimo průvan a mimo dosah ostatních domácích mazlíčků.

Do výběhu dejte křečkovi zhruba 5 cm podestýlky, aby se do ní mohl zahrabat. Vhodné jsou dřevěné štěpky nebo kukuřičná podestýlka. Vyhněte se většině druhů pilin, které jednak zapáchají a také dráždí křeččí dýchací cesty. Nepoužívejte ani cedrové nebo borovicové hobliny, protože obsahují aromatické oleje, které nesvědčí křeččí kůži a sliznici.

Aby se křeček nenudil, pořiďte mu neošetřený, nenabarvený kus tvrdého dřeva na kousání, úkryty, např. z kartonových krabic, a hlavně běhací kolečko. 

Výběr běhacího kolečka

Běhací kolečko je takřka nutností, jelikož ve volné přírodě nachodí křečci v noci několik kilometrů a nadbytečnou energii potřebují vybít i v zajetí. Při výběru běhacího kolečka je důležité zvážit jak materiál, tak velikost. Kovová kolečka sice vydrží déle, ale mají často strukturu mřížky, o kterou si mohou křečci zlomit drápky nebo nohu. Proto jsou vhodnější kolečka plastová nebo dřevěná s celistvou nášlapnou plochou. Plastová kolečka se navíc snadno čistí. 

Velikost kolečka je též velmi důležitá. V malém kolečku se křeček nepřirozeně ohýbá, což může vést k dlouhodobým problémům se zády. Kolečko pro křečka zlatého by mělo mít průměr nejméně 30 cm, pro křečíky minimálně 20 cm. 

Čím křečka krmit

Jako základ potravy stačí komerčně prodávané směsi obilovin určené pro křečky. K nim přidejte malé množství zeleniny (např. mrkev, papriku, špenát, salát nebo okurky) a 2-3krát týdně kousek ovoce. Ani snad není nutné zmiňovat, že čerstvou vodu musí mít křeček k dispozici neustále.

Když křeček tvrdě usne

Křečci ve volné přírodě přirozeně nehibernují, ale v zajetí se mohou dostat do stavu zvaného torpor, který vypadá velmi podobně. Může k němu dojít, když je jim příliš chladno nebo když mají nedostatek potravy. Proto je důležité zajistit, aby se křeček doma nacházel mimo průvan a v místnosti, kde je stabilní teplota. Na druhou stranu v našich končinách se pod 4 °C ve vnitřních prostorách dostanou stěží.  

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: PetMD, Animal Humane Society, PetVet Care, Blue Cross, The Hamster House, Royal Forte