Hadi nemají u části veřejnosti příliš dobrou pověst a jejich chovatelé jsou někdy považováni za blázny. Realita je samozřejmě jiná. Hadi nejsou žádní zákeřní zabijáci a ti, co se o ně starají, musí prokázat určitou úroveň znalostí a dovedností. Třeba krajta Albertisova vyžaduje silnou dávku empatie.
Krajta Albertisova (Leiopython albertisii) je endemitem Nové Guineji. Jde o nočního živočicha, který přes den odpočívá a v noci se mění v lovce menších ptáků a savců. S délkou přes 2 metry patří mezi obávané predátory a kořist před ní není v bezpečí ani na stromě, kam krajta bez problémů vyšplhá.
Na první pohled působí krajta Albertisova nenápadně, kam se hrabe hnědý had s černou hlavou na hroznýšovce duhového nebo užovku purpurovou. Stačí však trochu světla a krajta Albertisova získá nádherný duhový lesk. Její šupiny totiž obsahují iridofory, nanokrystaly, které zachycují a odrážejí světlo různých vlnových délek a vytvářejí tak různobarevné odlesky.
Stačí však trochu světla a krajta Albertisova získá nádherný duhový lesk
Krajta mění barvu také během dospívání. Mladé krajty mají základní barvu těla tmavě olivově šedou s drobnými tmavšími skvrnami roztroušenými po bocích, šedohnědé břicho a černou hlavu s charakteristickými bílými pysky. V průběhu růstu se barva těla mění na tmavě hnědou na hřbetě, sytě zlatohnědou, žlutou až krémovou na bocích a sytě krémově bílou na břiše. Na obou stranách hlavy těsně za okem jsou malé bílé skvrny.
Začneme tím, pro koho vhodná není. Kvůli své náladovosti a plachosti se nehodí pro začínající chovatele. Aby nedošlo k mýlce. Krajta Albertisova není agresivní, jen defenzivní. To v praxi znamená, že se had snaží před nebezpečím v první řadě odplazit. V teráriu má však omezené možnosti, a tak přechází do aktivní obrany (nejlepší obranou je nakonec útok) a může kousnout.
Dobrou zprávou je, že kousnutí není jedovaté, tou špatnou pak to, že se kousnutí pravděpodobně nevyhnete. I dobře aklimatizovaný jedinec se může leknout a zaútočit. Chovatel musí prokázat empatii a určité zkušenosti, aby dokázal předvídat hadí chování, a také značnou dávku trpělivosti.
Co se týče životních nároků, je tento druh nenáročný. Je to odolný had, který málokdy onemocní nebo odmítne potravu. Pokud bude mít čisté terárium, odpovídající podmínky a samozřejmě dostatek potravy, může s vámi strávit až 30 let vašeho života a to není málo.
Krajtu chovejte vždy samostatně. Pro mladého hada je vhodná menší nádoba o rozměrech asi 40 cm x 30 cm x 18 cm, pro dospělého terárium o minimální velikosti 120 cm x 90 cm x 60 cm. Jako substrát pro mládě můžete použít rašeliník nebo papírové ručníky, které lze snadno vyměnit a udržují vlhkost. Pro dospělou krajtu je nejvhodnější půda, kokosové vlákno nebo rašeliník.
Do terária pořiďte skrýše (např. kartonové krabice nebo kusy korkové kůry), které dodají hadovi pocit bezpečí, a větve, i ve volné přírodě krajta Albertisova občas šplhá po stromech. Nezapomeňte ani na misku s vodou, která jednak pomůže s udržením vysoké vlhkosti, jednak poslouží hadovi jako bazének nebo toaleta nebo obojí. Krajtí ubytování pravidelně čistěte a jednou za každé 2-3 týdny vyměňte celý substrát.
Krajta Albertisova je noční živočich, a proto umělé osvětlení není nezbytně nutné. Teoreticky bude stačit, vystavíte-li terárium určitému množství přirozeného světla z okna. Zároveň však musíte dát pozor na přímé sluneční záření, které by mohlo terárium přehřát. Popřípadě můžete využít halogenové žárovky, ty mějte zapnuté maximálně 12 hodin denně.
Žárovky mohou zároveň pomoci s vyhříváním. Na jednom konci terária by měla teplota dosahovat 24 °C, na druhém 28 °C s místem pro slunění s teplotou až 30 °C. V noci nechte teplotu klesnout na 25–26 °C. V teráriu s mladou krajtou by na teplé straně mělo být 30 °C a na chladnější 26 °C bez nočního poklesu teploty. Vyhněte se tepelným lampám, které mohou vysušovat vzduch. Vhodnější jsou tepelné podložky.
Krajty pocházející z bažinatého prostředí vyžadují vysokou vlhkost - mezi 60 % až 80 %. Tu zajistíte denním rosením substrátu. Musíte ale hlídat tenkou hranici mezi ideální vlhkostí a přemokřením, které by vedlo k růstu plísní.
Krajtě nedávejte živou kořist, která by ji mohla zranit, ale raději rozmrazené potkany nebo myši. Při výběru potravy myslete na to, aby nebyla širší než nejtlustší část hadova těla a nevážila více než 15 % tělesné hmotnosti hada. Mladého jedince krmte přibližně každých 7 až 10 dní, až dosáhne věku 2 let snižte frekvenci na každých 10 až 14 dní.
Pokud najdete ve výběhu vlhký chlupatý chomáček, nemusíte se bát. Krajta někdy vyvrhne srst (peří) po strávení potravy a jde o naprosto normální chování. Vyzvracení potravy však může ukazovat na vážný zdravotní problém. V takovém případě je důležité konzultovat situaci s veterinářem.
Autor textu: Dominika Jandorová
Fotografie: Adobe Stock
Zdroje: Cold Blood Creation, Reptile Advisor, Reptile Rapture, Everything Reptiles
Publikováno:
14.11.2024 11:22
0 hlasy
Copyright 2024 © faunaportal.cz
Created by MVKV Solutions, s.r.o.