Každé malé dítě ví, že kočky předou, když jsou spokojené. Skutečně tajemství kočičího předení však stále ještě nebylo odhaleno. Vědci sice vznik tohoto jedinečného nízkofrekvenčního zvuku nějak vysvětlili a popsali již před více než 50 lety, ale rok 2023 přinesl další nové poznatky a další otázky. 

Většina vokálních projevů u savců vzniká tak, že mozek pošle signál do svalů hlasivek, které se do určité míry stáhnou a vytvoří štěrbinu, přes kterou prochází vydechovaný vzduch. Tím se hlasivky rozvibrují (frekvencí stovek kmitů za vteřinu) a vznikne zvuk. Konečný vokální projev se pak dotváří například postavením jazyka a celých úst, případně pomocí rtů, jak to známe u člověka. Kočičí předení je však nízkofrekvenční, se základní frekvencí pouhých 25 kmitů za vteřinu. Jak to tedy kočky dělají?

Výzkum kočičího předení v minulosti

První hypotézy považovaly předení za hemodynamický jev, při kterém vzniká zvuk v důsledku zvýšeného proudění krve cévami v hrtanu. V 70. letech minulého století vědci přišli s tvrzením, že kočičí předení je odlišné od jiných hlasových projevů savců. Na základě záznamů z elektromyografu vyvodili, že kočka při předení aktivně stahuje a roztahuje hlasivkovou štěrbinu rychlostí zhruba 30krát za vteřinu - to je o poznání pomaleji, než při běžném fungování hlasivek. Při výdechu i nádechu přitom vzniká dobře známý zvuk předení.

Tato teorie byla dlouho všeobecně přijímána, mimo jiné i kvůli tomu, že je prakticky nemožné lépe zkoumat proces vzniku předení na živých kočkách s využitím důmyslnějších zobrazovacích technik. Aby kočka předla, musí být v ideálním psychickém rozpoložení, a toho se v laboratorních podmínkách těžko dosahuje.

Kočičí předení zkoumají i čeští vědci

Dlouho uznávanou teorii o aktivním ovládání hlasivek při předení ohrožují nové poznatky, kterých dosáhl mezinárodní vědecký tým (s účastí českých odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci) pod vedením Christiana T. Herbsta. V roce 2023 publikovali výsledky své studie, při které zkoumali anatomii a fungování kočičího hrtanu a hlasivek přímo na orgánech, které získali z osmi různých koček. Tady je na místě zdůraznit, že šlo o zvířata s terminálním onemocněním, u kterých se majitelé rozhodli pro eutanázii a souhlasili přitom s využitím těla svého mazlíčka pro výzkum.
Vědci zjistili, že pokud hrtanem a hlasivkami ženou mírný proud teplého vlhkého vzduchu, vyprodukují zvuk předení i bez celé kočky. Tím by ovšem byla smetena ze stolu předchozí teorie, která předpokládá aktivní práci svalů (a tedy řízení signály z mozku) při stahování a povolování hlasivek. Experimentálně byla prokázána schopnost hlasového ústrojí koček dosáhnout samovolně oscilační frekvence a vytvořit tak nízkofrekvenční zvuk i bez přičinění nervové soustavy.

A aby nebylo těch kočičích tajemství málo, je tu možná souvislost mezi předením a zvláštními „polštářky” měkké vazivové tkáně, které jsou u koček umístěny pod svaly hlasivek. Podobné anatomické útvary známe i od velkých kočkovitých šelem, ale zatím nebyl objasněn jejich funkční význam.

Závěrem

Kočičí předení vnímáme my lidé hlavně jako komunikační signál, kterým nám kočka dává najevo svou spokojenost. Skutečnost je ale mnohem složitější. Kočky totiž předou i ve chvílích bolesti, předou pro uklidnění sebe samotných i ostatních (nejen) koček ve své blízkosti, a velmi pravděpodobně předou i kvůli samoléčení. Frekvence zvuku kočičího předení má totiž prokazatelně příznivý vliv na rychlost hojení ran a zlomenin, a dokonce vyšlo najevo, že chov kočky snižuje riziko úmrtí na infarkt. O tom ale zase někdy příště. 

Autor textu: Ing. Jana Lacková, EPS

Fotografie: AdobeStock

Zdroje:

The felid purr: A healing mechanism? E. von Muggenthaler, 2001
https://pubs.aip.org/asa/jasa/article/110/5_Supplement/2666/550913/The-felid-purr-A-healing-mechanism

Cat ownership and the Risk of Fatal Cardiovascular Diseases. Adnan I Qureshi, M. M., 2009
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3317329/

Domestic cat larynges can produce purring frequencies without neural input. Christian T. Herbst, 2023
https://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(23)01230-7.pdf