Hospodářská zvířata jsou šlechtěna již po staletí. Už nerozlišujeme, tak jako v době domestikace, pouze zvíře jako ovce, koza nebo skot. Jednotlivé druhy zvířat jsou dále šlechtěny (zprvopočátku neplánovaně, ovšem postupně dostává i plemenitba svůj řád a pravidla) a vznikají plemena. Cílem chovatelů není jen vytvoření skupin zvířat podobného vzhledu, zaměřují se také na podporování a zvyšování jedné nebo více užitkových vlastností. A právě díky tomuto dnes rozeznáváme skupiny zvířat, které vynikají v mléčné užitkovosti nebo naopak předčí ostatní svými vlastnostmi a užitkovosti v masné produkci.

Stavba těla

Jednou z věcí, které si na první pohled každý všimne, je stavba těla zvířete. I přes skutečnost, že je každé plemeno poněkud odlišné (ať se již jedná o zbarvení srsti nebo sliznic, postavení uší nebo přítomnosti rohů u jedinců), jednotlivé skupiny masných a mléčných (dojených) plemen zvířat mají společné základní znaky a vlastnosti.

Pro mléčná (dojená) plemena je typický lichoběžníkový tvar těla a silně žilnaté velké vemeno. Zvířata mají šikmo uložená žebra, viditelné kyčelní hrboly a suché končetiny. Jedinci také často dosahují výšky v kohoutku poněkud vyšší než u masných plemen.

Tvar těla u masných plemen je zpravidla obdélníkového rámce. Zvířata mají široký hřbet a vyniká u nich výrazné osvalení potřebných partií (beder, plece, kýty). Končetiny jsou silnější a zmasilé.

Užitkovost

Asi nejvýraznější rozdíly mezi jednotlivými zvířaty nalezneme v jejich užitkovosti.
Dojnice (skot, jejichž hlavním cílem je produkce mléka) jsou anatomicky i fyziologicky uzpůsobeny maximalizaci produkce mléka. Z tohoto důvodu vám mléčná plemena sice poskytnou užitkovost i více než 10 000 l mléka za laktaci, ale nikdy vám naopak nedají takovou produkci ani požadovanou kvalitu masa jako plemena masná.

Stejně tak vám masné plemeno neposkytne nádoj mléka pro lidskou potřebu, neboť produkce mléka zde slouží výhradě pro potřeby mláděte. Masná plemena jsou ovšem šlechtěna na nejrůznější vlastnosti masa (zmasilost, podíl libové svaloviny, křehkost masa, typická vůně a chuť aj) i jiné fyzikální vlastnosti (doba výkrmu, konverze krmiva), kterých u jejich mléčných protějšků nedosáhneme v takové požadované míře.

Způsob chovu

Aby mohl chovatel maximálně využít potenciálu užitkovosti jednotlivých plemen a užitkových kategorií, musí těmto zvířatům vytvořit odpovídající okolní podmínky. Jiné nároky na své prostředí, výživu nebo ustájení mají plemena, jejichž cílem je produkce mléka, jiné zase zvířata, která mají za úkol vyprodukovat maso požadované kvality a vlastností.

O jednotlivých způsobech chovu masných a mléčných plemen a hlavních rozdílech mezi nimi jsme si již více napsali v předchozím článku.

Plemena zvířat

A o kterých plemenech zvířat vlastně celý článek pojednává?

U skotu řadíme mezi mléčná plemena asi nejznámější holštýnský skot, dále ayshire, jersey nebo švédský červený skot.

Do masných plemen skotu patří aberdeen angus, akvitánský plavý skot, belgické modré, charolais, piemontese, hereford, limousine, highland nebo například galoway.

Plemena koz chovaná na mléčnou užitkovost nazýváme jako plemena dojená. Patří sem bílá a hnědá koza krátkosrstá, anglonubijská koza, sánská koza nebo například koza toggenburská.

Mezi nejznámější masná plemena skotu patří búrská koza. Dále zde řadíme sahelskou kozu, kamerunskou kozu zakrslou, walliserskou černokrkou kozu nebo holandskou zakrslou kozu (poslední dvě bývají označována za zvířata s kombinovanou užitkovostí).

U ovcí patří mezi masná plemena suffolk, charolais, texel, oxford down nebo clun forest.
Mléčná ani dojená plemena ovcí nerozeznáváme. Nejbližší podobnost mají plemena ovcí označována jako „plodná“.

Kombinovaná plemena

Zvláštní skupinou plemen zvířat jsou poté plemena s tzv. kombinovanou užitkovostí. Tato zvířata jsou anatomicky i fyziologicky přizpůsobena k užitkovosti několika „směrů“ – např. maso-mléčné.

Zvířata nedosahují tak vysokých výsledků dané kategorie jako např. masná plemena v produkci masa nebo dojná plemena v mléčné produkci, nicméně poskytují výborný kompromis současně v produkci obou zmíněných odvětví.

Jedná se například o český strakatý skot nebo montbeliarde, z ovcí poté česká národní plemena šumavská a valašská ovce.

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

ZDROJE: https://www.zootechnika.cz/