Po biblickém zápasníkovi nebude přece pojmenován žádný drobeček. A také, že ne. Goliáš je mezi chovateli oblíbený mimo jiné pro své rozměry. 

Druh Goliathus goliatus, v češtině goliáš, poznáme jednak podle velikosti, jednak podle charakteristického zbarvení. Vezmeme-li v potaz velikost, objem a hmotnost, patří goliáš mezi největší brouky vůbec. Samice mohou na délku měřit až 8 centimetrů, samci až 11 centimetrů.

Obě pohlaví mívají nejčastěji černě zbarvený hrudní štít s bělavými podélnými pruhy a tmavě hnědé krovky. Hlava je bělavá, u samců s černým rohem ve tvaru písmene Y, kterým bojují o potravu či partnerku. Živí se především mízou stromů a ovocnou šťávou.

Je pro vás goliáš ten pravý? 

Goliáš rozhodně patří mezi nejatraktivnější chované brouky, které jen tak někdo nepřehlédne. Jeho dalším plusem je i poměrně dlouhý život dospělců - 5 až 6 měsíců, výjimečně jeden rok. 

Na druhou stranu samci bývají agresivní (pro lidi ale neškodní) a musíte je chovat samostatně. Také larvy se rády navzájem požírají, a vyžadují proto vlastní nádoby. Pokud tedy nechcete neustále hlídat, zda-li se vám goliáši nežerou nebo neperou, volte raději mezi některými druhy zlatohlávků, které jsou vhodné i pro úplné začátečníky. Jestliže již máte s chovem brouků nějaké zkušenosti a dopřejete jedincům dostatek soukromí, neměl by vám goliáš přidělat mnoho starostí. 

Vybavení a obsazení výběhu

Výběh pro 1 brouka by měl být alespoň 3krát větší než délka brouka, 2krát větší než šířka a 2krát větší než výška. Pro každého dalšího brouka zvětšete délku a šířku ubikace o 50 %. Prostor by měl být dobře větraný a s pevným víkem, se kterým poměrně silný goliáš nepohne (totéž platí u larev). 

Pro dospělce můžete jako substrát použít kokosové vlákno anebo rašelinový mech. Normálně stačí 2 centimetry substrátu, ale pokud plánujete rozmnožení, bude potřeba alespoň 12 centimetrů, aby mohla samice zahrabat svá vajíčka.

Nezapomeňte na substrát položit kůru nebo větvičky. Když se brouk dostane do polohy hlavou dolů, potřebuje se přidržet pevného povrchu, aby se mohl otočit. 

Při obsazování výběhu je dobré zohlednit, že samci goliáše jsou teritoriální a agresivní. Proto byste neměli chovat více samců pohromadě a raději je nedávejte dohromady ani se samicemi (samozřejmě kromě doby páření).

Podmínky jako v pralese

Ve volné přírodě žijí goliášové v afrických deštných pralesech a podobné podmínky musí splňovat i jejich domácí chov. Teplota by se v goliáším výběhu měla pohybovat mezi 20 až 26 °C (v chladnějších podmínkách můžete použít topnou podložku) a vlhkost mezi 60 až 70 %. Ideálně vlhký substrát poznáte tak, že vám z něj půjde rukou vytvarovat kulička. Pokud vám bude během tohoto procesu vytékat voda z rukou, je substrát příliš mokrý. 

Goliáši získávají většinu hydratace z potravy, proto není potřeba do výběhu umisťovat misku s vodou. Krmit je můžete kousky ovoce (kromě citrusů) nebo Beetle Jelly.

Páření goliášů

Pokud budete chtít malé goliášky, umístěte samce a samici do stejné nádoby. Po dokončení páření je od sebe zase oddělte. Pamatujte však, že páření výrazně zkrátí broukův život. 

Gravidní samičku dejte na 1-2 měsíce do nádoby naplněné asi 12 centimetrů hlubokým, dostatečně vlhkým substrátem a nadále ji krmte. Měsíc po páření začne samička klást vajíčka, jejichž celkový počet se může během několika týdnů vyšplhat až na 60. 

Jak se z larvy stane dospělec 

Po 2-4 týdnech se z vajíček vylíhnou larvy, které je potřeba přemístit do samostatných nádob (jsou kanibalistické) s 5-6 centimetry substrátu, např. flake soil, trouch nebo hrabanka. Larvy se zčásti živí substrátem, musíte jim však dodávat také bílkoviny, např. granule pro koi kapry, pro kočky nebo pro psy. Jinak larvy vyžadují podobné životní podmínky jako dospělci.

Trvá přibližně 6-12 měsíců, než se z larev stanou kukly. Když uvidíte, že ignorují potravu a potulují se po substrátu, měli byste je přemístit do nádoby na kuklení.

Nádobu o objemu cca 6 litrů naplňte středně vlhkou jílovitou půdou (asi 15 centimetrů hlubokou) a vložte do ní larvu. Larvy potřebují ke kuklení anorganické substráty (které jsou k dispozici v hlíně). 

Po pár dnech by se měla larva zakuklit. S kokonem raději vůbec nemanipulujte, akorát občas navlhčete substrát. Po cca půl roce vyleze z kokonu dospělý goliáš. 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: David’s Beetles, ThePetFAQ, XtraordinaryPets, Coleoptera Guru