Chovem terarijních zvířat se se zabývám více jak 25 let a z toho přes 20 let jsou mými nejoblíbenějšími zvířaty užovky červené a jejich barevné formy. V té době, kdy jsem s gutkama začínal byl internet v ČR teprve na začátku a dohledat v něm nějaké informace ohledně genetiky užovky červené nebo jakéhokoliv jiného plaza bylo takřka nemožné. V dnešní době můžete na internetu najít různé genetické kalkulačky a i bez základních znalostí si můžete přes tyto kalkulačky spočítat jaká mláďata se Vám vylíhnou při páření různých barevných forem.

Přesto i tak je dobré se seznámit se základy genetiky.

Právě základní pochopení genetiky Vám dá předpoklad správně sestavovat chovné páry a skupiny tak, aby jste se vyvarovali situacím, kdy se Vám vylíhnou jiná zvířata než jste očekávali. Pokud se rozhodnete proniknout do tajů genetiky užovky červené, budete si muset zapamatovat základní pojmy a pochopit princip zápisu do Punnetova čtverce (tabulka křížení). 

 

Základy genetiky

Základní pojmy:

DNA – rodová informace každého zvířete je uložená v DNA. Tato známá dvoušroubovice se nachází v jádru každé buňky, je uložena v chromozomech a obsahuje všechny informace pro vlastnosti, funkci a vzhled daného zvířete.

Chromozóm – je to buněčná struktura, která je v jádru každé buňky. Je složená z bílkovin a molekuly DNA. Každý živočich má určitý počet chromozomů. Užovka červená jich má 36 (2x18). Chromozomy jsou diploidní, to znamená, že se každý chromozom v jádře vyskytuje dvakrát. Pouze v pohlavních buňkách (gametách) samčích (spermie) a samičích (vajíčko) se vyskytuje jen jednou. To je důležité, abychom pochopili systém rozmnožování a předávání genetických informací. Při spojení spermie s vajíčkem nám vzniknou opět páry chromozomů, ale už s jinou genetickou informací - polovinou od matky a polovinou od otce…

Gen – geny jsou uloženy v chromozomech vždy na stejných místech, které se nazývají locus. Gen je vloha, která se skládá z páru alel. Jednu alelu zdědí zvíře po otci a jednu po matce. Mezi těmito alelami panují různé vztahy viz obr. níže:
 

Tyto vztahy jsou buď:

Dominantní – to jsou vlohy, které ve skutečnosti vidíme (prostě jsou dominantní) a to i v případě, že jedna alela je recesivní (dominantní alela potlačí recesivní). Většinou se jedná o normálně zbarvená zvířata,  značíme velkými písmeny (AA)  nebo Aa (recesivní alela „a“ je potlačena dominantní, takže vidíme normálně zbarvené zvíře)

Recesivní – recesivní (ustupující) vlohy uvidíme jen pokud se sejdou recesivní alely dvě, značíme malými písmeny (aa)

Co-dominantní – oproti recesivním vlohám, kdy aby se daný znak projevil, musí být obě alely recesivní, tak u co-dominantní stačí alela jedna, takže při páření se vloha projeví částečně už v první generaci.

Další pojmy, se kterými se setkáte jsou:

Homozygot – zvíře, které má pár alel stejného typu např. AA, aa

Heterozygot – zvíře,  které má pár alel odlišného typu Aa jedná se většinou o normálně zbarvené zvíře, které je štěpitelné na jinou mutaci např. amelano, anery…

Genotyp – je to soubor všech genetických informací daného zvířete. V našem případě nás zajímají geny pro barvu a vzor hada.

Fenotyp – je to soubor všech vlastností, které můžeme vidět a pozorovat. U tohoto příkladu vysvětlíme jednoduše rozdíl mezi genotypem a fenotypem. Máme klasickou užovku, která je heterozygotem na amelano, genotypově je to heterozygot na Amelano, ale fenotypově to je klasická užovka (to že je užovka heterozygot na amelano nemůžeme vidět pouhým okem).     

Zde si vysvětlíme základní křížení mezi klasickou užovkou červenou (přírodní zbarvení) a amelanickou (albino) užovkou (jednoduchá recesivní forma).

Příklad : Sameček bude Klasika a samička bude Amelano.

Samec
Jedná se o dominantní přírodní formu užovky červené, takže všechny alely v jednotlivých genech máme označené velkými písmeny. Důležité je pochopit že každý jednotlivý gen je nositelem jenom jedné vlastnosti (barvy nebo vzoru).

My zde máme vyobrazeny geny hned čtyř vlastností AA, BB, CC a DD, ale vzhledem k tomu, že teď tohoto samce budeme křížit pouze s amelanickou samičkou (jednoduchá recesivní forma - barva je tvořena pouze jedním genem), tak nám stačí na označení samce pouze AA.  

Samec s geny hned čtyř vlastností AA, BB, CC a DD

Samice
Samička je formy amelano a to je jednoduchá recesivní forma. Amelanická forma znamená, že zvířeti chybí Melanin což je černá barva. Nesprávně se taky používá název Albín. Je to forma recesivní, takže ji značíme malými písmeny aa.

Samička je formy amelano

A teď přichází to nejdůležitější, samec nám napářil samici a jak to bude vypadat s mláďaty. 

Mláďata vždy zdědí jednu alelu od matky a jednu od otce. Vznikne nám tedy geneticky úplně jiné zvíře.

Zápis v tabulce křížení tzv. Punnetově čtverci vypadá takto:

 

Mláďata                             

Všechna mláďata, která se vylíhnou po tomto páření budou mít genotyp Aa. Pro nás to znamená to, že vizuálně budou mít všechny stejné zbarvení jako otec (fenotypově to budou klasiky), ale z hlediska genetiky už budou štěpitelné na formu Amelano. Všechna mláďata budou 100% heterozygoti na Amelano. 

V dalším díle si povíme o tom, co se stane, když mezi sebou budeme pářit tato mláďata.

Autor textu: Tomáš Cieplý

Autor kreseb: Tomáš Cieplý

Fotografie: AdobeStock

www.cepelsnakes.cz