Morče je na vás moc nudné, křeček nedůtklivý a králík okoukaný? Potom by vás mohla zaujmout činčila. Osobitý (ale zase ne moc), chundelatý hlodavec s přátelskou povahou. 

Divoké činčily se vyskytují v jihoamerických Andách a dělí se na dva druhy - činčila krátkoocasá a činčila vlnatá. Oba druhy jsou vedeny na Červeném seznamu IUCN jako ohrožené, přičemž druhý jmenovaný byl ve volné přírodě už téměř vyhuben. 

Tito hlodavci dlouzí mezi 30-50 cm mají jednu z nejhebčích srstí ze všech zvířat, na jeden folikul připadá 60 chlupů. Pokud se srstí o něco zachytí, nebo ji příliš silně uchopíte, činčile snažící se uniknout začne srst vypadávat v celých chuchvalcích. 

Hodíte se k sobě?

Pokud jste často na cestách nebo chcete pořídit činčilu jako domácího mazlíčka pro děti, možná byste se měli poohlédnout po méně náročném zvířeti.

Činčila vyžaduje každodenní péči, hodně času a trpělivosti, aby se stala přítulnou. Navíc má křehké kosti a dětské zacházení by mohla odnést zlomeninami. 

Na druhou stranu, nezabere moc místa, bývá tichá a při správné socializaci přátelská. Při rozhodování zvažte i její noční aktivitu a délku života. Společníka vám totiž může dělat až 20 let. 

Kde činčilu ubytovat?

Činčily jsou společenská zvířata a nejlépe jim je v párech nebo menších skupinkách. Jestli se rozhodnete pouze pro jednoho jedince, budete se mu muset hodně věnovat. Zároveň by však činčily neměly být ve stejném výběhu s jinými druhy zvířat.

Umístěte klec tam, kde trávíte hodně času, například v obývacím pokoji nebo ložnici, ovšem mimo přímé sluneční světlo a průvan. Místnost by měla mít teplotu ideálně mezi 12-21°C, s vlhkostí pod 40-50 %. Teplota ve výběhu nesmí přesáhnout 27 °C, činčily jsou kvůli husté srsti náchylné k přehřátí, které může skončit fatálně. Že je vaší činčile teplo, poznáte podle zčervenalé kůže s červenými žilkami v uších. 

Minimální rozměry klece pro jednu činčilu jsou 60 x 60 x 120 cm. Mezery mezi mřížemi by neměly být větší než 2,5 cm a výběh by měl mít pevné dno, aby hlodavci netrpěli otlačeninami a nepropadaly se jim nohy. Činčily ocení vícepatrové ubytování s průlezkami, domečky a cvičebním kolečkem o průměru minimálně 38 cm. Nutností jsou dřevěné hračky pro obrušování zubů, mezi vhodné dřevo patří topol, vrba nebo jabloň. 

Na dno dejte 2,5-5 cm kvalitní podestýlky z papírových vláken nebo hoblin z tvrdého dřeva. Pohlídejte, aby ve složení podestýlky nebyl cedr, který způsobuje zánět kůže a dýchacích cest. Klec čistěte alespoň jednou týdně mýdlem a vodou a kompletně vyměňte podestýlku.

Čím činčilu krmit?

Činčily dávají přednost dietní stravě, potřebují v podstatě pouze seno, ke kterému by měly mít neustále přístup, a pelety (granule, stačí lžíce denně). Přilepšit jim můžete sušenými bylinkami (např. máta, bazalka, oregano, koriandr nebo tymián), sušenou zeleninou (např. mrkev, zelená paprika a listová zelenina) a jednou týdně kouskem ovoce (např. jablko). 

Do jídelníčku můžete zařadit také pamlsky bohaté na vlákninu, jako jsou tyčinky z jablečného dřeva. Pamlsky by neměly tvořit více než 10 % celkového příjmu stravy. Tučné a sladké směsi často prodávané ve zverimexech jako krmivo pro činčily nejsou vhodné a mohou vést ke ztučnění jater a způsobit úmrtí hlodavce. Čerstvou vodu musí mít činčily k dispozici neustále.

Písečná koupel

Činčily mají velmi hustou srst a aby se zbavily přebytečného mazu a špíny, válejí se ve volné přírodě v písku. Totéž potřebují i u vás doma. Přichystejte jim třikrát týdně písečnou koupel (ve zverimexu hledejte písek na koupání) a nechte je v ní 15-20 minut, poté písek vyhoďte, protože pokud je ho moc, způsobuje zánět spojivek. 

A kdyby vás náhodou napadlo vykoupat činčilu ve vodě, tak na to zase rychle zapomeňte. Hustá srst velice špatně vysychá a mohly by se v ní množit bakterie a plísně.

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: PetMD, Petco, The Spruce Pets, Chicago exotics animal hospital