Není divu, že si axolotl získal pozornost chovatelů i vědců. Dokáže regenerovat části svého těla, včetně srdce, a odmítá žít na souši. A ačkoliv ve volné přírodě žije v poměrně unikátních podmínkách, tak pokud pohlídáte kvalitu vody, bude se mu dařit i u vás.

Jméno získal axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) po Xolotlovi, aztéckém bohovi ohně a blesků, ale také dvojčat a podivností. A axolotl podivný skutečně je.

Jde to s ním z kopce

Dospělý axolotl dosahuje průměrné délky 23-30 cm, má širokou hlavu s očima bez víček a končetiny s dlouhými, tenkými prsty. Zvláštním rysem axolotlů jsou vnější keříčkovité žábry a ocasní kožní lem. Zatímco divocí axolotlové mívají hnědé zbarvení se zelenými nebo žlutými vzory, mezi chovateli jsou nejoblíbenější albíni se světle růžovou nebo bílou barvou a červenýma očima. Tito vodní dráčci mají dokonce schopnost mírně svou barvu měnit, aby lépe splývali s prostředím. Pohlaví axolotla se dá spolehlivě určit až ve věku okolo 18 měsíců, kdy začíná být u samce patrná zvětšená kloaka, která je viditelná jako vyboulenina za zadníma nohama.

Původně se tento zvláštní obojživelník vyskytoval v jezerech Xochimilco a Chalco v Mexiku. Tuto oblast bohužel značně zdevastovala španělská kolonizace a následné odvodnění jezer. Díky tomu počet axolotlů značně klesl. Další ránu mizejícím populacím zasadilo rozrůstání Mexico City, znečištění vody a introdukce nepůvodních druhů jako jsou tilapie a okouni. V roce 2020 byl axolotl Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) a

Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) klasifikován jako kriticky ohrožený s populací mezi 50 a 1000 dospělých jedinců.

Věčný pulec s úžasnou regenerací

Klesající počet volně žijících axolotlů však nijak neovlivnil jeho úspěch mezi chovateli a vědci. Druzí jmenovaní jsou fascinováni zejména schopností regenerace. Během několika měsíců dokáže axolotl obnovit nejen ztracené končetiny a ocas, ale také části centrálního nervového systému a tkáně oka či srdce. Takto účinná regenerace by se zajisté hodila i lidem, třeba taková obnova zničených jater…

Zajímavý je též vývoj axolotla, tedy spíše (ne)vývoj. Tento obojživelník je ojedinělý tím, že nikdy neprochází metamorfózou, při které většina obojživelníků ztrácí žábry a přizpůsobuje se životu na souši. 

Díky tomuto jevu - neotenii - zůstává po celý život pulcem žijícím ve vodním prostředí. Nicméně nikdy neříkej nikdy. Pokud je axolotl vystaven potřebným hormonům, metamorfóza proběhne. K tomu však v jeho přirozeném prostředí nedochází, pokud by teda nenašel injekční stříkačku s jódem, kterou by si aplikoval. Jako u lidských narkomanů by to však pravděpodobně skončilo smrtí. Jestliže axolotl nezemře předčasnou smrtí, může se dožít až 10 let. 

Kde axolotla ubytovat

Pro axolotla je důležité mít dostatečně velké akvárium, aby měl dostatek prostoru pro plavání a průzkum. Pro jednoho jedince by mělo mít akvárium objem minimálně 110 litrů, ale čím větší, tím lepší. 

Obojživelník při prozkoumávání dna žere i substrát, proto použijte buďto velmi jemný písek s velikostí zrna menší než 1 mm (pouze pro axolotly větší než 15 cm, u kterých písek bez problémů projde trávicím traktem) nebo kameny větší než je hlava živočicha. Případně nemusíte přidávat žádný substrát. 

Dále byste měli svému mazlíčkovi poskytnout dostatek úkrytů, ať už dekoracemi nebo umělými či živými rostlinami. Živé rostliny vybírejte podle jejich schopnosti růst v chladnější vodě a při slabém osvětlení. Kromě rostlin nepotřebuje axolotl žádné další spolubydlící. Se svým vlastním druhem moc nevychází (je teritoriální) a menší ryby často sežere. 

Jaké podmínky musí splňovat voda?

Nejtěžší je udržet vodu čistou, čemuž axolotl produkující poměrně hodně odpadu příliš nepomáhá. Hladinu dusičnanů udržujte pod 20 ppm a dusitany a amoniak na 0 ppm, čehož dosáhnete částečnou výměnou vody jednou týdně. Ideálně by měla mít voda v akváriu pH  mezi 7 a 7,5 nebo alespoň v rozmezí 6,5 až 8. Vzhledem k tomu, že axolotli jsou velmi citliví na kvalitu vody, je nezbytný dobrý filtr. Vzduchování není nutné. 

Ve volné přírodě žijí axolotlové v chladnějších vodách, proto by se teplota vody v akváriu měla pohybovat mezi 15-20 °C. Teploty vyšší než 20 °C rychle povedou ke stresu a rozvoji nemocí. Naopak teploty nižší než 15 ?C začnou zpomalovat metabolismus obojživelníka, což z dlouhodobého hlediska také není dobré. K udržení optimální teploty můžete použít chladiče akvária nebo ventilátory.

Axolotl nepotřebuje speciální osvětlení, naopak dává přednost šeru. Pokud máte v akváriu světlo pro podporu růstu rostlin, je důležité zajistit axolotlovi dostatek tmavých úkrytů. 

Mezi hladinou vody a okrajem akvária nechte několik centimetrů prostoru nebo použijte poklop, který ale umožňuje průchod vzduchu. Bez těchto bezpečnostních opatření se váš mazlíček může vydat skokem z akvária na jednosměrný let.  

Čím axolotla krmit?

Axolotli jsou masožravci a ve volné přírodě se živí měkkýši, nitěnkami, patentkami či malými rybkami. Pro domácí krmení můžete kromě nitěnek a patentek využít speciální granule pro axolotly nebo žížaly. Potravu podávejte zvířeti pinzetou každé 2-3 dny u dospělých jedinců, u mladších každý den. Dospělý axolotl sní naráz 2-3 středně velké žížaly nebo jednu čajovou lžičku patentek.

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: Axolotl Central, Everything reptiles, Moje terárko, Axolotl planet, BBC