Vejce drůbeže patří mezi nejoblíbenější potraviny napříč všemi kontinenty. Jedná se o poměrně dobře dostupnou surovinu hrající důležitou roli ve výživě člověka. Není proto divu, že konzumenti věnují pozornost nejen kvalitativní stránce vejce, ale soustředí se také na jeho estetický vzhled. A právě větší či menší vady na kráse mohou případného spotřebitele od konzumace vajec odradit. Tyto odchylky, chcete-li vady, od klasického prototypu drůbežího vejce se označují jako abnormality. 

Abnormality vajec můžeme rozdělit do dvou skupin, na základě toho, jaké části vejce se konkrétní vada týká. 
Vnější vady se nachází na povrchu vejce. Týkají se tedy vlastní skořápky a patří sem například: 

Praskliny ve skořápce

S prasklinami ve skořápce se často setkáváme na konci snášky nosnice. Vysoký věk zvířete, společně s nevhodnou výživou (nízkým obsahem vápníku) je jednou z nejčastějších příčin tohoto problému. 

Skvrny na skořápce

Barva skořápky je ve vysoké míře ovlivněna chovaným plemenem (hybridem) drůbeže. Jakékoli odchylky od barvy specifické pro dané plemeno, zvláště pak skvrny na vaječné skořápce, jsou téměř vždy nežádoucí. 

Tyto nežádoucí skvrny jsou nejčastěji bílého nebo hnědého zabarvení. Často jsou způsobeny nesprávnou stravou drůbeže (například přebytkem vápníku), poruchami během procesu kalcifikace skořápky (zvápenatění) nebo stresem nosnic. 

Na nerovnoměrnou pigmentaci skořápky má vliv rovněž nesprávná výživa nosnic, především nedostatek minerálních látek (hořčík, zinek). 

Deformace skořápky (vrásčitá vejce)

Za skořápky s nerovností na svém povrchu zodpovídá distribuce vápníku. Při této poruše není vápník organismem roznášet pravidelně a na skořápce se tak vytváří různé nerovnosti. 

Deformace se nejčastěji vytvářejí na počátku snášky u mladých kuřic, mohou být ovšem způsobeny také nevhodnou výživou nebo některým z infekčních onemocnění. 

Tenká nebo chybějící skořápka

S tenkou nebo i chybějící skořápkou se můžeme setkat o mladých kuřic nebo naopak příliš starých nosnic, tedy na začátku nebo konci snášky. 
Příčinou je dále nevhodná strava nosnic, především nedostatek vápníku ve výživě. Chybět může také vitamin D a B12. 

Někteří parazité napadající drůbež (ektoparazité i endoparazité) mohou mít rovněž za vliv příliš tenkou skořápku vajec. 
Z nemocí s vlivem na tloušťku skořápky je vhodné zmínit například ptačí chřipku, newcastleskou chorobu nebo bronchitidu. 

Vnitřní abnormality vejce postihují veškerý vaječný obsah pod skořápkou. Může se jednat o vady žloutku, bílku, vzduchové bubliny nebo například mikrobiální kontaminace. Rozlišujeme vady mechanické (vznikající nevhodnou manipulací nebo skladováním vajec – pohyblivý žloutek nebo vzduchová bublina), biologické (vady formující se již při vzniku vejce – nečistoty a cizí tělesa, krvavé skvrny) a mikrobiální (hniloby způsobené bakteriemi, tečkovitá skvrnitost vajec aj). 

Dvou žloutkové či více žloutkové vejce

Dvou (výjimečně i tří) žloutkové vejce nalezneme nejčastěji ve snášce mladých kuřic. Tyto dospívající samice nemají ještě ustálenou hormonální vyrovnanost, což může mít za následek uvolnění druhého žloutku do několika desítek minut po formování prvotního vejce. Tvorba (formování) vejce nadále pokračuje a výsledkem je právě vejce s více žloutky. 

Méně často se poté jedná o dědičnou vadu, která postihuje malé procento samic.  

Pohyblivá vzduchová bublina

Pevná vzduchová bublina je součástí každého vejce. Pokud se tato vzduchová bublina pohybuje, příčinu hledejte pravděpodobně v nesprávném skladování nebo špatnou manipulací s vejcem. 

Vejce by mělo být po snesení umístěno ideálně tupým úhlem vzhůru (zde se nachází vzduchová bublina). 

Krevní skvrny

S krevními skvrnami se můžete setkat ve žloutku i bílku. Zpravidla se jedná pouze o estetický problém vejce, v případě, že je vejce čerstvé a správně skladované zcela zdravotně nezávadný. Tyto krevní skvrny jsou způsobeny prasknutím již během tvorby vejce. 

 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock